Řešení náhrad škod požadovaných zaměstnavatelem

Jak to řeší zaměstnavatel

Všichni víme, jak zaměstnavatel řeší škody, které jste mu způsobili. V případě, že zaměstnanec odmítne podepsat je snaha ze strany zaměstnavatele takovémuto zaměstnanci odejmout měsíční odměny a to mnohdy i v délce několika měsíců. Toto se nám všem nelíbí a jsme s takovýmto řešením nespokojeni. Můžeme to změnit? Odpověď je ano. Uvědomte si, že zaměstnavatel si k vám dovolí jen to, co vy sami mu dovolíte.

Co na to zákoník práce?

vládní nařízení 262/2006 Sb. § 250 odst. 1 až 3 říká toto:

1. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
2. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.
3. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s vyjímkou případů uvedených v § 252 a § 255.)*

)* paragrafy 252 a 255 pojednávají o náhradách škod, kdy je podepsána smlouva o hmotné odpovědnosti

Zde vidíte, že zaměstnavatel je povinen vám dokázat, že škodu kterou po vás chce nahradit, jste zavinil právě vy. Není to jeho dobrá vůle, ale povinnost. Důkazy o vaší vině musí být podložené a nezpochybnitelné, stejně tak jako by je předkládal před soudním procesem. Velice pochybuji, že by jakýkoli soud uznal vaší vinu na základě jakéhosi hlášení typu " při ranní prohlídce bylo zjištěno poškození " a dal zaměstnavateli za pravdu jen proto, že jediný argument který má je že ninulého dne jste s daným vozem jezdil právě vy. To je velice chabý důkaz, který i žák na právnické fakultě zlikviduje mrknutím oka (vůz stojí celou noc v nestřeženém oběktu a doslova kdokoli tam může vstoupit a vůz poškodit). A zaměstnavatel je si toho moc dobře vědom a proto na vás vyvíjí nátlak, aby docílil toho, že škodu podepíšete a to i v případě, že za ni neodpovídáte.

vládní nařízení 262/2006 Sb. § 257 odst. 1 až 5 říká toto:

1. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předchozí stav.
2. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil čkodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
3. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částkyuvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.
4. Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
5. Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

V tomto paragrafu již v prvním odstavci jasně vidíte, že zaměstnavatel je opravdu povinen vaše zavinění dokázat a doložit a navíc se zde jasně píše, za to musí být škoda skutečná a nikoli jakási pokoutně smyšlená, nebo vyčíslena jen tak od boku. Je zde také velmi patrné, že zaměstnavatel po vás může vyžadovat úhradu vámi způsobené škody a to pokud škodu neodčiníte v předešlý stav (tj. pokud např. škrábanec na karoserii vozidla neopravíte). Také se v tomto paragrafu dočtete, že pokud za škodu odpovídá i zaměstnavatel, je povinen se na náhradě škody spolupodílet a smí vám v takovémto případě dát k úhradě pouze poměrnou část výše způsobené škody a to nanejvýše do částky vašeho zavinění, přičemž ustanovení § 250 není dotčeno (tj. zaměstnavatel je povinen vám prokázat vaší míru zavinění a až poté, co s vámi celou škodu projednal, vám smí tuto škodu dát k úhradě). Také je zde jasně stanoveno, že pokud za škodu odpovídá více zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen škodu mezi ně rozdělit podle míry jejich zavinění a je povinen vaší míru zavinění vám prokázat.

vládní nařízení 262/2006 Sb. § 263 odst. 1 až 3 říká toto:

1. Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.
2. Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svůj závazek nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.
3. Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady s vyjímkou náhrad nepřesahující 1.000 Kč je zaměstnavatel projednat s odborovou organizací.

Zde všichni vidíte jak má vypadat řešení škod, tak jak to naši zákonodárci vepsali do zákoníku práce, které způsobíte zaměstnavateli. Z tohoto paragrafu je více než patrné, že zaměstnavatel je povinen s vámi škodu vždy projednat a nejen to, je také jeho povinností vám toto dát písemně a to do jednoho měsíce ode dne kdy zjistil, že jste způsobili škodu a že za ní odpovídáte. Dle zákoníku práce je dokonce povinen toto s vámi projednávat ve vaší pracovní době. Naopak vy nemáte žádnou povinnost projednávat cokoli po vás zaměstnavatel chce ve svém volnu. To je jen vaše dobrá vůle.

Celý tento text si můžete stáhnout zde:

Řešení náhrad škod požadovaných zaměstnavatelem

nahoru    zpět

Pamatujte, že zaměstnavatel je povinen dodržovat zákoník práce, není to jeho dobrá vůle, je to jeho povinnost.

Nebuďte nečinní a nenechte si vše líbit.

Obracejte se v případě nesprávného postupu zaměstnavatele na odborovou organizaci, pomůže vám s řešením.

Uvědomte si, že jste zaměstnanci a jako takoví máte svá práva.

Odborová organizace je zde právě proto aby vás chránila před nesprávným postupem, který vám způsobuje újmu na vašich právech a k dosažení nápravy má kvalifikované advokáty, kteří se léta specializují a zabývají pracovněprávními spory.

!!!!! NEVÍTE SI RADY? !!!!!

!! OD TOHO JSME TADY !!